Hranolkyáda IV

Milovice, 27. březen 2004

     27. března nám vypukla další (tentokrát už 4. v pořadí) hranolkyáda. Trvala 4,5 hodiny, mladí si ji užili, a my také. Tancovali jsme, soutěžili, mluvili jsme o tom, koho nebo co vlastně v životě následujeme. Věčer jsme v tělocvičně uklidili a měli jsme pocit, že vše je O.K. Omyl!!

     V pondělí jsme se od vedení ZŠ dověděli, že někdo vykradl lékárničku, poničil WC... Příští hranolkyádu budeme opět chytřejší.

     Vpravo je Štěpánka na úvodu hranolkyády. 

    Tentokrát jen malý tým při úvodní poradě a modlitbě.
    Pár nesmělých diváků vzadu u vchodu pozoruje začátek.

A tohle už je příprava na první hru. Seřadit a sklidnit 60 teenagerů chvilku zabere.

     Hra spočívá v celkem jednoduché věci - vybrat krátkou větu o 18 písmenech. To dělá šéf. Jeho družstvo má za úkol vždy po jednom obléknout kombinézu, doběhnout k šéfovi a ten na hlavu nastříká právě jedno písmenko.

A Výsledek musí přečíst porota. Hodnotí se rychlost a čitelnost - celkem jednoduše. Čí větu přečte porota nejdříve, ten vyhrává.
    Pak už klasicky nastupujou kluci na break a předvádí, co dovedou. Zbytek se kouká, občas se někdo zkusí přidat....

 .... většina ale jen okukuje.

    A už je tu další hra. Klasická vylučovačka. Hraje muzika. Muzika zastaví. Kdo najde kus novin a stoupne si na ně, zůstává. Zbytek z kola ven.

     Pak nastupuje svědectví Marka. To je fakt hustý, jak si člověk dokáže sám s drobnou pomocí druhých zavařit už ve dvaceti. Dobrým svědectvím je východisko Boží mocí.

     U Oubrechtů se ve třech friťácích mezitím smaží hranolky, tentokrát jen pětatřicet kilo. Maminky mi schválně utekly ze záběru, jelikož se nerady fotí při práci, tak jsem alespoň vyfotil rybičky, těm to nevadilo ...

 
    Na focení jsem ale tentokrát nebyl sám. Celou akci precizně dokumentoval druhý kameraman. Už se těším na záběry. Teda doufám, že se to CCD vypořádalo s bleskem a budou tam i záběry po tomhle okamžiku :-).
    Kameramana jsem vlastně fotil už při rozdávání hranolí přímo na chodbě. Hranolky jsem dovážel natřikrát, stále bylo málo ...
 

A teď už pár fotek při jídle.

    A je tu další hra. Úkolem je vycpat kamaráda (kamarádku) co největším počtem balónků. Počet pak štěpánka kontroluje špendlíkem. Do kombinézy je jich vejde hodně přes deset.

     Další hra je přeci jen trošku živější - papírová bitva, kluci proti holkám. Úkolem je dostat papírový nepořádek na sousedovic stranu. Zvítězily holky, poměrem 3:1 a to i když klukům potajmu pomáhala ležící dělící čára. Zkrátka dobrá taktika je víc než síla.

    Na závěr promítání pár kousků filmů a ukázek. Základní myšlenka pro úvod do kurzů Alfa: Kaho následuješ? Na plátně řve Ramstein vší silou: Následuj mě, následuj mě, následuj mě ... Pořád dokola. A spousta lidí následuje je fakt následuje - a jejich životy se pak nápadně podobají. Je jim co závidět?
    Když někoho následuješ, bylo by dobré, abys o něm něco věděl. Když následuješ někoho slepě a nevíš kam jde, můžeš se dočkat drsného překvapení.
    A úvod do kurzů Alfa - koho budeš následovat? My následujeme Ježíše. Ježíš je ten, kdo ovlivnil lidské dějiny jako nikdo jiný. Pokud budeš chtít následovat Ježíše, asi by to chtělo o něm něco vědět. A o tom jsou kurzy Alfa - 14 setkání, ve kterých se probírají základní věci o Ježíši a o tom, co říkal lidem.

     (Další týden přijde na Alfy pětatřicet mladých ... :-)

Toník Foller