Nejvíce viditelnou akcí Detí naděje je shromáždění velké dětské církve. Shromáždění probíhalo pravidelně od konce roku 2001 do prázdnin roku 2003. První půlrok jsme dětské shromáždění připravovali každý týden, později každých čtrnáct dní, většínou v sále MěKS (janoušek) v Nymburce. S potěšením tady oznamuji, že další nedělní dětská církev bude na vánoce tohoto roku.

     Oficiální začátek dětské církve se sice datuje do prosince roku 2001, ale v tuto dobu nastala jen malá změna. Práce, která už třetím rokem probíhala přímo na ulici v Kolonii a na podzim roku 2001 v romském centru na Nymburském sídlišti se příliš rozrostla co do počtu účastníků a bylo potřeba se přesunout pod střechu s větším počtem míst. Zároveň jsme chtěli dětem přinášet ucelený program a uspořádat setkání dětí tak, aby všechny mohli dávat pozor a poslouchat, účastnit se her a soutěží a různých soutěžních otázek, které podporují vyučování.

     Dětská církev zasahovala okolo dvouset dětí z Nymburka, Lysé a Milovic, pravidelná účast byla okolo 60-80 dětí, asi pěti dospělých a patnácti služebníků, kteří se podíleli na programu. Při speciálních církvích (vánoční, dětský den) přišlo i 150 dětí. Církev navštěvovalo pravidelně asi třicet dětí (zbylých 30-50 dětí se různě střídalo) a těchto 30 dětí tvoří základ dnešního fotbalového, tanečního a biblického klubu.

     Program dětské církve byl založen na předpřipravených materiálech a byl zaměřen na základní duchovní pravdy a principy, vyučování o základních vztazích mezi lidmi a Bohem, o způsobech jak je uskutečnovat. Pár témat pro příklad: Věrnost (bohu i lidem, věrnost ve vztazích, věrnost svým slibům), pokoj v srdci (původ pokoje v Duchu svatém, odpuštění, ...), radost (radost můžeme mít stále bez ohledu na situaci), láska a její ovoce (zdroj lásky je v živém Bohu, rozdíl mezi láskou, sexem, touhou, láska nikdy nekončí), poslušnost (poslušnost Bohu a rodičům, poslušnost přináší odměnu), sebeovládání (jak se učit sebeovládání, kde se bere), mírnost a tichost (mírnost je Boží vlastnost, není to známka slabosti).

     Za dobu existence dětské církve slyšely děti asi padesát různých témat. Každé z těchto témat bylo rozděleno do několika příkladů ze života, krátkých vyučování, her, promítaných příběhů, muziky a různých ukázek. Přes dvě stovky her, stovky příkladů a příběhů. I když je to k nevíře, sedělo 60 romských dětí hodinu a půl na svých místech, poslouchalo, účastnilo se a CELÝ TÝDEN SE TĚŠILO.

     Na každou dětskou církev jsme vypravili autobus, který svezl děti z Milovic a Lysé nad Labem. Některé děti z Nymburka přišly pěšky, ostatní přijely také autobusem. Chvilka na zklidnění dětí, povinný odchod na záchod a pak stručný úvod a přivítání. "Ahoj kluci a holky!!!" Pak několik chval (křesťanských písný zpívaných Bohu) a hry a soutěže. Po nich následovalo praktické vyučování, jako první učení biblického verše nazpaměť (třeba "Blaze mírným (tichým), neboť dostanou zemi za dědictví"), potom několik praktických příběhu na toto téma s pomocnými materiály (loutky, figurky, karónové nápisy a jiné pomůcky. Ke konci vyučování čtený příběh ze života s obrázky promítaými na stěnu.
     Nechyběly ani ohlášky narozenin nebo dalšího týdenního programu, vyhlášení výsledků soutěží pořádaných v týdnu v Kolonce či Milovicích a podobně.